Duginova studie spiknutí „atlantistů“ i obranného „spiknutí“ eurasijců v podstatě odpovídá eschatologickému boji dvou zcela protichůdných světů. „Pokolení lidské se rozdělilo na dva tábory. První tábor je království Boží na zemi, pravá to Církev Ježíše Krista. … Druhý tábor je královstvím Satanovým, jemuž jsou poddáni všichni ti, kdož se řídí neblahým vzorem svého vůdce…“ (Encyklika Lva XIII. Humanum genus z 20. 4. 1884). Přestože je autorova koncepce postavena na jiném základě a je vcelku pochopitelně směrem navenek velkorusky „sebestředná“ a poplatná pravoslavné mystice, skrývá v sobě racionální jádro, podložené množstvím velice důležitých informací. Skutečnou Atlantikou, jak ji dnes můžeme vidět, jsou globalistické USA a spol. pod egidou židovské lobby se svými otevřenými i skrytými agenty v rozhodujících strukturách všech zemí světa. Autor se takovému přímému označení sice vyhýbá, ale přesto je neodmítá: „V této sféře požívá nesporně největší popularity koncepce ‚židozednářského‘ spiknutí, dnes značně rozšířená v různých kruzích. Zásadně si tato koncepce zasluhuje seriózního studia. … Goldstücker i jeho kreatury, Dubček, Havel, atd.“ Také mnohé další autorovy skvělé definice si rozhodně zasluhují naší nejvyšší pozornosti: „Fénicko-anglosaský geopolitický typ pak zrodil osobitý ‚obchodně-kapitalisticko-tržní‘ model civilizace, spočívající především na ekonomických a materiálních zájmech a na zásadách ekonomického liberalismu. Proto nehledě na všemožné historické variace nejobecnější typ mořské civilizace je vždy spojen s primátem ekonomiky nad politikou.“ O Duginově koncepci celosvětového – pradávného a ve své postatě i skutečně mystického – spiknutí si můžeme myslet co chceme, ale odmítnout ji pohrdavým pokrčením ramen by bylo jen vysvědčením vlastní omezenosti a neschopnosti přijmout jiné, než mediální „vysvětlení“ všech znepokojivých jevů současnosti.