Studie magistra teologie Johanna Rothkranze z roku 1997 ve vzácně přehledné, ucelené a srozumitelné formě ukazuje, jak Satanova synagoga jménem „náboženské svobody“ zničila křesťanský Západ, nakonec i všechny katolické státy světa, a přeměnila je v „liberální“ až víře nepřátelské zdánlivé demokracie. Mluví-li se o „křesťanském Západu“, míní se tím katolická Evropa zhruba po tisíc let středověku. Evropa rozkvětu středověku byla jednotná v pravé víře, byla religiózně soudržná svou příslušností k jediné pravé Církvi Ježíše Krista. Sahala od Iberského poloostrova až po Polsko a České země na východě, od středomořského ostrova Malta na jihu po Irsko, Skotsko a Skandinávii na severu. Jde tedy o obecně jen velmi málo známou, nicméně nanejvýš významnou kapitolu novějších dějin, která nikoli náhodou je v oficiální historiografii – často diktované přímo Satanovou synagogou – téměř zcela vypouštěna, nebo podávána lživě. Roku 1517 zahájeným rozkolem víry Lutherovou tzv. „reformací“ bylo obrovské množství věřících vyrváno katolické Církvi a pak zorganizováno do několika nových pseudo-„církví“, o jejichž trvání bylo postaráno, a které nejen proti „staré“ Církvi, ale i mezi sebou navzájem stály nepřátelsky. Předposlední krok učinila Satanova synagoga vnitřním podvrácením katolické Církve od jejího vrcholku; jen tak bylo totiž možné Židovstvu a zednářstvu lstí a zákeřností zavedené odloučení státu a Církve nechat si navíc požehnat II. vatikánským koncilem v „Deklaraci o náboženské svobodě“ jako biblicky zjevený a Boží vůli odpovídající princip! Poslední krok se blíží: Pod židovským vlivem (dosud jen v komunistických zemích praktikované) celosvětové krvavé pronásledování mezitím již žalostně zmenšené pravé Církve pod nadcházející vládou Antikrista.