Rozsahem nevelká analýza mýtu o odstranění komunismu „Solidaritou“, postavená na spolehlivých pramenech, je prakticky obdobou stejné bajky o Chartě 77 a je tedy poučná i po našeho čtenáře; s tím rozdílem, že – s výjimkou „Analýzy 17. listopadu 1989“ M. Dolejšího – nemáme u nás srovnatelný materiál.

Autor správně poukazuje na očividnou shodu „demokratizačních procesů“ v Polsku, Československu (1968) i v samotném Sovětském svazu, jejichž cílem rozhodně nebylo nastolení demokracie a blahobytného tržního hospodářství, nýbrž rozložení již nepotřebného komunistického bloku s následnou instalací stále otevřenější světovlády sionistického Židovstva prostřednictvím internacionálního zednářstva a mnohonásobně zakonspirovaných vlivových agentur.

Krátce po „převratu“ 1989 tehdejší prezident V. Havel předal izraelské tajné službě, Mossadu, personální svazky agentů první správy StB (kontrarozvědné zahraniční služby) a především v zemích Středního východu, s nimiž mělo Československo tradičně dobré vztahy, a zahájil bazarový výprodej strategických hospodářských podniků anonymním mezinárodním koncernům. Naprostá paralela s událostmi v SSSR tedy přímo vylučuje možnost neexistence jednotného ústředí i řízení „spontánních demokratizačních procesů“ v zemích tzv. sovětského bloku. Kdo, resp. co tím ústředím je, to autor ukazuje dostatečně jasně každému, kdo vidět chce!

Stručně řečeno, polský autor podává ve své vynikající studii naprosto jasný a logický klíč k vysvětlení a pochopení událostí kolem rozpadu již nepotřebného a obtížně ovladatelného sovětského impéria, které podle plánů budoucích světovládců muselo být postupně nahrazeno integrací všech jeho bývalých satelitních států do monstrózní Evropské unie jako předstupně k chystanému celosvětovému státu s jednotnou elektronickou měnou, jednotným synkretickým náboženstvím a především s totální kontrolou veškerého obyvatelstva, které podle plánů „Římského klubu“ má být postupně „zredukováno“ na jednu až dvě miliardy!